(r)Omán na pokračování

  • Rubriky příspěvkuCestování

Nejen Portugalskem živ je člověk, takže jak jsme slíbili, občas se podíváme i jinam.

I když, on vlastně Omán a Portugalsko mají dost společného, ale to se dozvíte až nakonec.

Naši třetí, a zatím poslední návštěvu Ománu „po vlastní ose“ jsme si dopřáli o Vánocích a Silvestru 2023 jako útěk před supermarketovým Ježíškem a smaženým kaprem, a projeli tentokrát okruhem v podstatě celý sever. Co jsme objevili? Uvidíte.

Nasedat a frčíme !!!

Do Ománu se mužská polovička našeho týmu zamilovala už jako malý kluk, když při prohlížení cestovatelského kalendáře narazila na fotografii ženy v černé masce a se zlatým šperkem a titulkem „Ománská netopýří žena“. Ani ve snu ho nenapadlo, že se do téhle země dostane hned třikrát, a že se stane jednou z našich nezamilovanějších.

Pokud hledáte bez nadsázky zemi tisíce a jedné pohádek, Omán je právě pro vás. Nemá nic společného s nabubřelou Dubají nebo Abu Dhabi, s nakašírovanou Arábií severní Afriky, ani rigiditou Saudské Arábie, natož válečným Jemenem. 

Omán nabízí úchvatné pouštní krajiny, malebné horské vesnice a neuvěřitelně kosmopolitní a tolerantní kulturu. Můžete prozkoumat starobylé pevnosti, plavat v teplých tyrkysových vodách nebo horských bystřinách, objevovat přírodu nebo pozorovat raketovou modernizaci celé země.

Co je důležité – úroveň hygieny je zde vysoká, takže Endiaron nebudete potřebovat. Nenarazíte ani na otravné prodavače a vnucovače nebo žebráky, a všude se budete cítit naprosto bezpečně.

Sever země je velmi hornatý. Můžete se vydat na téměř vysokohorské tůry. Jih okolo města Salalah (nebo Salála, jak chcete) se zase zelená díky charífu – monzunu, který během jara přináší vláhu z mraků zastavujících se o pohoří Dhófár. Mezi oběma částmi se rozkládá nekonečná poušť, po které po staletí putovaly karavany s kadidlem. Po nich v ní zůstala zapomenutá místa jako Ubar, nebo Sumhuram.

Nejlepším obdobím (a asi i jediným rozumným) pro návštěvu je pozdní podzim, zima a brzké jaro, kdy se denní teploty pohybují okolo 30 stupňů Celsia. Teplota moře zvlášť v jižní části se blíží teplotě gulášové polévky, takže koupačka v Indickém oceánu s delfíny je fantastická.

Letecká spojení do Ománu vedou často přes tranzity v Dubaji nebo Istanbulu, Oman Air létá ale i přímo na vybraná německá letiště (k nim se vrátíme někdy v 2. díle našeho seriálu).

Ceny letenek do hlavního města Maskatu nebo letiště v Salále jsou okolo 10-15 tisíc za osobu. My jsme ale měli při třetí návštěvě štěstí a sehnali chybovou letenku pro tři osoby dohromady za 18 tisíc Kč včetně jednoho obřího zavazadla.

Přímo na moderním letišti v Maskatu si lze 24/7 půjčit auto. K tomu budete potřebovat mezinárodní řidičský průkaz a kreditní kartu (pozor, opravdu kreditní – ne debetní). Milá dáma s rukama potetovanýma henou a mnoha zlatými šperky s vámi sepíše všechny papíry a můžete vyrazit.

Omán už při turistických cestách kratších 14ti dnů nepožaduje pro Čechy vízum, takže ušetříte 30 riálů (asi 1800 Kč) za osobu.

Ománský riál patří k nejtvrdším měnám světa. Kurz se pohybuje okolo 60 Kč za jeden. Dál se dělí se na 1000 baisů, se kterými se běžně setkáte. Pokud cestujete s cestovkou, ceny budou předchozí větě odpovídat. 

Pokud cestujete sami, až na letenku jsou ostatní náklady únosné. Ceny hotelů nebo pokojů k ubytování se pohybují okolo 1500 až 2000 Kč za noc  – třeba Muscat Express hotel, kde jsme strávili několik nocí. Cena za půjčení čínského MG s automatickou převodovkou a klimatizací, kterému jsme přezdívali kvůli zvukům při zavírání dveří „pračka“, byla okolo 1200Kč za den. 

Potraviny v supermarketech odpovídají českým cenám, stejně jako třeba ceny v indických nebo tureckých restauracích. Oblíbili jsme si hyper řetězec LuLu market s vlastním jídelním koutem, kde si levně nacpete bříško jedním z mnoha nabízených teplých jídel, salátů, a sladkostí.

Nejdražší byla noc v poušti. Protože beduíni neznají asi hodnotu peněz (nebo ji naopak znají až moc dobře), dokážou si říct o neuvěřitelné sumy.

Milé jsou ceny benzínu, za litr dáte asi 25o baisů, což je zhruba 15 Kč. Dálniční mýto, nebo poplatky za parkování je západní zhýralost, na kterou zatím místní nepřišli.

"Naše" místa v severní části Ománu

Některá z fantastických míst na jihu jsme už zmínili, ale ty nás teď nezajímají, jsme na severu. Doporučíme ta, co se líbila nám, ať už patří mezi ta známá, nebo prozatím ukrytá díky své odlehlosti. 

Míst je jinak samozřejmě nepřeberné množství, a pokud bychom je měli popisovat všechny, článek by byl opravdu dlouhý. Pokud jste už v Ománu byli, přidejte v komentářích své vlastní tipy, nebo pokud ještě ne, klidně se zeptejte. Moc rádi doplníme.

Hlavní město Maskat

Tohle je prostě „must“, a pokud nebudete mít selfíčko z tohohle místa, jste mrtví :-). 

Nádherná a luxusní stavba, kterou opravdu stojí za to vidět, je darem sultána Quaboose lidu Ománu. Je turisticky dost zprofanovaná, proto přijďte hned brzo ráno, kdy stihnete všechno vidět bez davu. Pro pány samozřejmě dlouhé kalhoty a dámy se zahalenými vlasy, nohama i pažemi.

Zajímavostí je, že stylizovaná kopule hlavního sálu je použitá jako vršek na flakoncích parfémů Amouage pro ženy. Pánské verze potom mají vršek ve tvaru rukojeti khanjaru – ománské dýky.

Co je Rolls-Royce mezi auty, to je Amouage mezi parfémy. Zapomeňte na lahvičky chemických vůní v eropských parfumeriích a kupte si vůni na celý život.

V návštěvickém centru si můžete zdarma prohlédnou výrobu, poslechnout krátký příběh značky, a pak všechny vůně otestovat. Nezapomeňte si předem návštěvu rezervovat.

Oudh je prostě top. Takhle voní Omán.

Tento kulturní klenot byl otevřen v roce 2011 a nabízí světově kvalitní představení oper, baletů a klasické hudby. Budova je prostě dokonalá do nejmenšího detailu, a kombinuje tradiční ománské prvky s moderním designem. Po prohlídce nezapomeňte projít připojenou luxusní nákupní galerii.

Komentovanou prohlídku, která stojí 10 riálů za osobu, si raději rezervujte předem.

Asi nejlepší místa v celém dnes už obřím Maskatu. Projděte si trh – súk, který od podobných míst jinde zatím nenabízí tolik cetek, sedněte si chvíli na nábřeží a pozorujte jachty včetně té největší, patřící sultánovi.

Zajděte na rybí trh, nebo se vyšplhejte na některou z pevností nad zálivem. Lehněte si do trávy s místními v parku pod místní ikonou – obří kadidelnicí, vyfoťte se před bránou sultánova paláce, nebo navštivte Ománské národní muzeum.

V přístavu v Bandaru můžete naskočit na některou z lodí dhau a během západu slunce si prohlédnout staré město z úhlu vyhrazeného námořníkům.

Na dobré jídlo a skvělý banánový nebo ananasový koktejl se zastavte tady.

Na západ od Maskatu

Omán mohutně investuje do svého kulturního dědictví, a příkladem je i pevnost ve městě Nakhal. Přestože jsme ráno a dopoledne nenarazili ani na jediného turistu a byli v pevnosti sami, všechno je nádherně opraveno a vybaveno průvodními texty.

Kromě hezké místní pevnosti byly naším hlavním cílem horké prameny Al Kasfah. Jde o naprosto ukrytou lahůdku pro objevitele, kteří se neradi tlačí a poslouchají obdivné vzdechy amerických nebo evropských turistek. 

Místo toho si můžete vykoupat nohy a prohodit pár slov s místním imámem.

Zapomenutý mys s nádhernými plážemi, kde ujdete mnoho desítek metrů s vodou jen po kotníky. Můžete si pronajmout loďku a vyjet na ostrůvek s pevností Burj Shati al Suwadi, nebo se jen tak toulat a pozorovat pikniky místních, udělat si vlastní, nebo zkoumat hromádky vyrobené v písku kraby.

Na východ od Maskatu

Bimmah Sinkhole, známá také jako „Hawiyat Najm,“ je jednou z nejpozoruhodnějších přírodních atrakcí v Ománu.

Toto krasové jezírko, které ho ze silnice neuvidíte, vzniklo propadem stropu vápencové jeskyně. Vytvořená modrá laguna je skvělým místem k osvěžení, a místní rybky vám provedou zdarma pedikůru nohou.

Jedno z několika ománských wádí (říčních údolí), které jsou naplněny vodou po celý rok. U ústí nasednete na loďku, která vás převeze na druhý břeh, a pak už se sami vydáte do kopce kaňonem. Až po půlhodině dojdete na jeho konec, ti odvážnější mohou proplavat říčku přes jeskyně a ti ostatní se vykoupat v jezírku. 

Místo je ale dost provařené, takže čekejte davy turistů i místních.

Tohle je krystalický Omán. Dodnes se tady vyrábí dřevěné lodě dhau, a pohled z plošiny majáku v místním přístavu vás přenese do doby námořníka Sindibáda. Tohle není načančaná věta z navoněného průvodce, ale realita. 

Súr je jinak poměrně veliké město s moderní mešitou, takže je to dobrá základna pro načerpání sil, zásob, a nebo i nocleh.

Místní atrakcí jsou želvy, které sem připlouvají klást svá vejce. Přístup místních k ochraně přírody je řečeno kulantně nepříliš ohleduplný, takže jsme atrakci tohoto typu odmítli.

Návštěva zdejší opuštěné pláže, jízda po starém už nepoužívaném letišti, nebo prohlídka liduprázdné a inventáře prosté pevnosti, kde místní „kastelán“ bere jen karty, ale mají své kouzlo.

Další ukrytá specialitka pro fajnšmekry. Uprostřed ničeho, asi po dvou kilometrech jízdy po „roletě“ a štěrku (dodatečná omluva naší „pračce“) se dostanete k fantastické skále, která je ukázkou geologické historie planety.

Myslíme, že před námi tam byl někdo naposledy už dávno, a stejně tak po nás. Nebo se pleteme? Dejte nám vědět do komentářů.

Pokud budete pokračovat dál na východ podél pobřeží jako my, najdete nespočet nekonečných písečných bílých pláží s tyrkysovým mořem, a bez jediného živáčka.

Koupání, počítání vln, odpočinek na sluníčku zatímco v čechách je mlha, sníh a mráz … Prima Vánoce :-)

Zajímavé místo, které ale dostává dost na frak. Místní se chovají bez skrupulí, takže tady najdete hromady odpadků nejrůznějšího typu a ucítíte vůně, které mají s ománskými parfémy pramálo společného.

Pokud máte ale to štěstí, jezera jsou opravdu růžová. My ho měli.

Vnitrozemím na jih od Maskatu

Z přenocování v místní poušti ve stanu se stal stroj na peníze, a beduíni si řeknou klidně o vyšší jednotky tisíc za člověka. K tomu si naúčtují poplatky za dopravu 4WD autem na místo. Můžete si ale pronajmout pokoj v některém z domů na konci Al Raky, kde končí asfalt a kde máte duny přímo za dveřmi.

Ráno za úsvitu si na ně můžete vyběhnout stejně jako hosté ve stanech jen o pár stovek metrů dál, a budete odměněni pohledem na zlatě osvícenou a nekonečnou  Rub‘ al Khali.

Nizwa už je velký pojem, a turistická mekka, takže jen krátce …

Místní pevnost je hezká a zajímavá, ale nepřišla nám tak romantická jako některé další zmiňované jinde.

Za návštěvu stojí zdejší páteční dobytčí trh a súk, kde je zatím  turistů pořád o něco méně, než místních.

Těšili jsme se na vláček a na ochlazení v jeskyni. Ani jedno se nekonalo, protože vláček už několik let nejezdí a v jeskyni je skoro stejně velké teplo jako venku.

Přesto je standarní prohlídka docela zajímavá, a“juniorský“ styl průvodce společně s jeho nepřekonatelnou angličtinou přidává místu dva body do celkového skóre :-). K dipozici jsou i „adventure“ verze s přilbou a procházkou ve vodě do větší hloubky jeskynního systému.

Pěkné místo na způsob miniskanzenu. Navštívíte historický hliněný ománský dům, dostanete přednášku na téma tradičního života v Ománu, uvidíte ukázku místních řemesel, a to všechno bez davů ve velmi komorním prostředí.

V oáze pak můžete vidět datlové zahrady a vodní kanály typické pro Omán, kterými si místní rozdělují vodu na zalévání, a které trochu připomínají Madeirské levády.

Nás provázela mladá dáma, která mluvila dokonalou angličtinou a připravovala se na studim vyské školy v Itálii, kam byla přijata s královským Ománským stipendiem. Omán je opravdu něco jiného, než ostatní rigidní muslimské země.  

Další dvě hliněné pevnosti, které vás přenesou do dob kmenů v Ománu.

Obě pěkné zrekonstruované, vybavené průvodními informacemi, a se solidní infrastrukturou nabízí hezkou podívanou spojenou s lehkou rozcvičkou při běhání po vnitřních schodištích a terasách.

Náš poslední tip je tohle supermoderní, a architektonicky i sbírkově skvostné muzeum historie a přírody Ománu. Leží zapomenuté v poušti za Nizwou, a na obrovské ploše se seznámíte s mnoha informacemi o historii země. Neutečete pochopitelně sultánovu laskavému, ale bdělému pohledu.

Muzeum je fantasticky kurátorsky připravené, multimediálně zpracované, a podobně jako národní muzeum v Maskatu nebo muzeum na archeologickém poli v Al Baleed v Salalahu nabízí báječný zážitek.

Pozor – pánové povinně v dlouhých kalhotách !!!

Málem bychom zapomněli na to Portugalsko :-). Obě země totiž mají historické vazby sahající až do 16. století, kdy Portugalci při svých námořních výpravách obsadili klíčová ománská přístavní města včetně Maskatu. Od roku 1507 až 1656 postavili podél pobřeží řadu fortifikačních staveb, které můžete navštívit především v už zmíněném hlavním městě.

Omán je prostě fantastická a voňavá země. Investice do turistické infrastruktury za posledních 10 let jsou však obří, a i tady se pojem masová turistika stává realitou. Pokud můžete, jeďte co nejdřív, abyste zažili ještě alespoň něco z autentických kouzel, které tato země nabízí každému cestovateli s otevřenýma očima. 

Tak co, kdy vyrážíte naživo? Jako vždy děkujeme za komentáře, lajk a sdílení.

Tento příspěvek má 2 komentářů

  1. Marcela

    Prosím, může cestovat člověk s/bezlepkovou dietou?

  2. admin

    Dobrý den Marcelo, díky za komentář. Na tuhle otázku Vám nedokážu dát přesnou odpověď, na druhou stranu Omán je rozvinutá a moderní země, takže si myslím, že koupit alternativní potraviny bez lepku by asi neměl být problém. V restauracích však na tuto alternativu nejspíš nebudou připraveni. Většina ománské kuchyně je ale založena na rýži, masu, luštěninách nebo rybách, a mouka se nepoužívá k zahušťování jako v čechách. Takže asi jde o to se jen vyhýbat pečivu.

Diskuze je uzavřena